Granatenwerfer 36

 

Vývoj byl zahájen v roce 1934 firmou Rheinmetall-Borsig AG, do služby byl monimet zaveden až v roce 1936. Do roku 1936 se pěší četa musela spolehnout na ničení těžších ohnisek odporu pouze ručním granátem, nyní však mohla odstřelovat nepřatelské opěrné body mimo dosah ručního granátu a to až na 500m. Na rozdíl od větších kalibrů nevyžadovalo uvedení 5cm minometu do palebného postavení mnoho času díky jeho malé váze a dobře řešenému systému upnutí hlavně k podstavci. Zbraň se skládala z podstavce a hlavně, které byli při přesunu upevněny v nosných rámech a neseny na zádech.Ve zbrani bylo užíváno pouze jednoho druhu munice a to 0,9 kg tříštivého granátu. Munice byla přepravována v plechových bedýnkách vždy po deseti kusech. Díky malé váze granátu nebyl náboj odpalován jako u standartních minometu nárazem na trn, nýbrž byl 5cm minomet vybaven spoušťovým mechanismem. Jeho obsluha byla složena ze tří mužů velitel, střelec, nabíječ. Minomet jakožto podpurná zbraň byl podřízen přímo veliteli čety. Během války byl minomet dodáván každé pěší četě ( 4 kusy na rotu ). Jeho výroba byla ukončena v roce 1941 kvůli jeho složité konstrukci. Na frontě se však udržel, ale v roce 1942 byl postupně stahován z prvních linií pro svůj krátký dostřel. Nicméně u druhosledových jednotek se zbraň udržela až do konce války.